Některá dopoledne plynou, že ani nevím, kam se poděla. Některá dopoledne jsou tak hutná, že co může, to se podělá.

Chvilky, kdy nevíte, kam dřív skočit. Jestli utěšit jedno dítě, zachránit druhé nebo utřít rozlité mléko na podlaze.

Jak takový matčin multitasking vidí děti?

Nástin situace

Jedno dítě v období soustředěné práce a druhé dítě v období chci dělat vše, co děláš ty nebo můj brácha. HNED! Na druhou stranu, když se na to podívám očima dětí, já si nemám na co stěžovat. 

Můj den očima dítěte – ONA

Brácha vstal. Super, jdu mu podat trenky, aby se převlékl a mohl si se mnou hrát. Aaaaauuuu! Mamiiii! Brácha mě bije, že mu chci pomoct! Chci pomazlit!

Máma mě konejší. Už jsem v pohodě, můžu zase na zem.

Hele, brácha je nahatej! Co mu to tady visí? Aaaaauuuu! Mami, brácha mě bije! Chci pomazlit! Máma konejší. Už je mi líp.

Jdu to prozkoumat do ložnice. Cestou se počůrám a protože mi máma nestihla dát plenu, když teď konejší bráchu, stihnu se v tom i vykoupat. Bylo to příjemně teplé. Pod postelí je koš s hračkami, vidím tam i piano a nemůžu ho dostat ven! Mamiiiii!!!

To piano se mi zdá nějaký rozladěný, spravím ho bráchovým kladivem. Máma mi kladivo trhá z ruky. IIIIIIIIIIIIIII proč?? Máma mele něco o sousedech a hlavě. Moc jí nechápu.

Počkat, co to ten brácha vytáhl? Co to je za zajímavé barevné tvary? Aaaaauuuu!! Mamiiiii, brácha mě bije! Máma mě konejší. Brácha jde pryč a nese nějakou krabičku, to musím vidět. Co v ní asi je?

Brácha si to vyskládal na stůl. Jsou to nějaké divné barevné destičky. Snaží se je spojit. S tím mu musím pomoct. Židle, na které sedí by se mi hodila, abych se k tomu dostala. Snažím se ho sesadit. Aaaaauuuu!!! Mamiiii, brácha mě bije! Máma si mě bere na klín a prý mu na to nemám sahat. Že k tomu chce mít brácha klid.

Podává mi misku s kuličkama. Moc mi nejedou, tak je zkusím rozmačkat. To je docela fajn. A co let vzduchem? Zvládnou taky? Slyším mámy vzdech a miska s kuličkami mizí.

Podává mi zubní pastu. Super, zkusím si ten nový trik mačkání, co jsem se tuhle naučila. Otevřít už mi jde raz dva. Jo! Pamatuji si to. Pasta leze ven. Wow, to je bezva hmota a jak se příjemně matlá v máminých vlasech. Letím vzduchem a přistávám ve sprcháči. Ok, tak začneme s koupelí o pár hodin dříve…

Můj den očima dítěte – ON

Ségra se na mě řítí s trenkama. Sotva vstanu nemám pokoj. Chtěl bych se ještě rozvalit na gauči a chvíli čučet do zdi a ona už ječí a ještě mi bere moje trenky. Má je v ruce a jsou moje. Tak to tedy ne, moje zlatá! Plesk!! Grrr. Vztek.

Tak jo, převlíknu se. To blbý pyžamo mi nejde sundat! Mám vztek! Mrsknu třeba s touhle tužkou, mohlo by se mi ulevit. Mámě to došlo až teď a pomáhá mi. Hledám trenky a ségra mě zase ošmatlává. Nesnáším to! Plesk! Grrr. Vztek.

Ségra donutila mámu vyndat koš s méně používanými hračkami, super. Mrknu na co jsem už zapomněl. Jeee písmenka! Budu mámě říkat, které je které a ukazovat kam patří. Ségra mi do toho zase šmatlá, dyť se v tom nevyznám. Proč mi to z toho zase vyhazuješ?! Plesk! Grrr. Vztek.

Jdu pryč. Beru tyhle puzzle a jdu si to složit na stůl. Už mě ségra zase pronásleduje. Mami, udělej s ní něco! Jak to mám složit, když mi do toho furt hrabe?! Nehraj si furt s ní a podívej, jak mi to jde! Mamiiiii, já jsem tady, vidíš mě?

Multitasking prý neexistuje. A co je potom náplní rodičovské dovolené? Obzvlášť když máte dětí více. Nestíháte měnit role a vteřina je sakra dlouhá doba.

Děti přesně vědí, jaké dovednosti potřebuji zrovna procvičovat. Tento den to byla lekce utěšování a povzbuzování. Co to bude zítra?